Přelom října a listopadu, změna času, tmavé noci, mlha a chladno. Prostě dušičkové období. Období, které má své zvláštní kouzlo, ale oblíbené mezi lidmi moc není. Já mu na chuť přicházela postupně.
Když jsem byla dítě, podzim nebyl nic moc. Začátek školy, víc povinností, víc se oblíkat… A dušičky pro mě znamenalo, že se objedou hroby a upraví se, hlavně aby bylo vidět, že se o ně někdo stará 😊 Nevzpomínám si, že by se u nás téma smrti nějak moc řešilo. Ani nebylo moc proč, v té době jsme úmrtí v rodině neměli, a tak nějak mi přijde že smrt byla trochu tabu. O zdraví se u nás mluvilo hodně, táta jako invalidní důchodce nám zdraví vyzdvihoval, připomínal, že si ho máme vážit. Ale smrt…
Na prahu dospělosti jsem si podzim oblíbila, co by období zklidnění, zachumlat se do deky, číst knížku, pouštět filmy a seriály, pálit svíčky. A tak nějak si zase došla k potřebě dušičky nějak slavit. A od té doby ať jsem kdekoliv jdu na hřbitov a rozsvítím svíčku u křížku.
A stejně tak to mám s dětmi. I s dětmi ze školky jsme v rámci procházky zašli na hřbitov a ve školce jsme si povídali. Byli byste překvapení, co všechno z nich vypadlo a byl to pro mě vždy dojemný den. A teď s vlastníma. To tajemno, když jdeme po setmění ruku v ruce na hřbitov. Ta pokora k životu i smrti, když vidíme ozářené hroby a tolik svíček. U křížku každý zapálíme svíčku a potichu zavzpomínáme. A poslední roky nám to Rózka ještě o level povýšila, bylo jí líto, že některé hrobečky jsou neopečovávané, tak míváme pár svíček navíc a rozsvítíme je i tam. A cestou domů si povídáme o těch, co nám odešli, na co s láskou vzpomínáme a jaké vtipné historky se s nimi pojí.
Protože naše holky nemají to štěstí, že by se u nich smrt dlouho řešit nemusela oni už se s ní setkaly mnohokrát… Nebo naopak, pokud to vezmeme z druhé strany ony měly naopak to ohromné štěstí, že jako prcci měly všechny prarodiče, a dokonce i některé praprarodiče ♥
Vím, že je to téma hodně obtížné, každému se do něj nechce, ale za mě je to součást života, kterou by děti měly znát. Vysvětlovat přiměřeně věku. Život. Narození a smrt. Začátek a konec. Neříkám vtloukat ideologii a představu, co se děje, pokud nejste věřící. Ostatně, kdo z nás to ví, co se opravdu děje s duší, když už tělo přestane fungovat? Nechat téma otevřené. Nechat děti, ať si vytvoří představu o tom, co je potom. Jak jim to bude příjemné, aby se zvládly s tématem vypořádat.
A všechny tyhle svátky nám s tím mohou pomoci. Naše dušičky jsou krásný svátek. Ale pro děti nemusí být tak dobře uchopitelné. Kdežto stále oblíbenější halloween už je o dost víc hmatatelný, tak proč si některé prvky nepřevzít. Lucerna z dýně, která svítí na cestu zemřelým? Oltářek jako v mexickém svátku Dia de los Muertos?
Proč ne, vždyť všechny tyto svátky mají ve své podstatě za úkol připomenout milované, kteří už nejsou mezi námi a pomíjivost života.
A jak to máme u nás? Obejdeme se bez strašení. Jednak mi to nepřijde úplně uctivé a jednak si myslím, že na to holky ještě věk nemají. Na druhou stranu se tomu do budoucna nebráním, protože starší děti k tomu tajemnu mají rády i ty hororové historky a chápu to. Já se do toho nehrnu, páč jsem posera.
Ale dýni máme vydlabanou skoro každý rok. A nejhezčí snad bylo, když nám obří dýni přivezli kamarádi na chalupu a dlabali jsme všichni pospolu. Takový team building 😊
Každý rok v tuto dobu začínáme pálit svíčky. Prostě si ji zapálíme už u svačiny a kafíčka, nebo u večeře, a to má hned jinou atmosféru! A když se k tomu udělá svícínek, je to paráda.
Každý rok se také v listopadu účastníme nějakého lampionového průvodu, většinou je od školky, ale když ho nepořádala šly jsme s kámoškou a jejími dětmi. Protože už jenom být venku v noci, po tmě je zážitek a ještě k tomu s lampionem?
Letos jsme podruhé pozvaní na dětskou halloweenskou párty. A moc se těšíme. Protože naše holky baví jakákoliv oslava a co teprve oslava v převleku…
A naší stálicí dušičkového období je film Coco. Znáte jej? My se na něj koukali zrovna dneska.
Je to barevný, dojemný i veselý zároveň. A to je přesně to, jaké bývají děti.
To, co je uchvátí. A díky tomu máme už druhým rokem v tomto období doma „oltářek“, místo, kde si dáme fotky těch, na které vzpomínáme a zapálíme si u nich svíčku.
Takhle to máme rádi a takhle je to u nás. Vidíte, jak je to vzpomínání najednou díky našim holkám veselejší a hlubší, než jen prosté vyzdobení hrobu? Je to ukázka toho, jak s dětmi rosteme a jak nás posouvají. A tím nemyslím, jen dýni a kostým, ale to, jak se jim to v hlavě poskládá a jak nám to pak zprostředkují. Myslím, že smrt je prostě jedna z věcí, kterou ti maličcí mají zpracovanou nějak líp, než my dospěláci
A aby to nebylo jen o povídání a přišla jsem i s nějakou inspirací, tu je pár tipů:
- Knížka Anna a Anička.
Když mi zemřela maminka, prošlo nám rukama několik knih o smrti. Každá z nich měla něco do sebe. Ale tahle, to je naše srdcovka. Ta už s námi zůstala. Je taková citlivá a poetická. A my s Rózkou ji máme moc rády a já u ní vždycky slzím!
- Díl Chaloupky na Vršku: Dušičky
Podzim na vsi, drhání peří, strašidelné historky, hřbitov i dýně. Taková ochutnávka, jen se mi moc nelíbí, že tam dušičkový hřbitov zobrazují strašidelně, pro nás je to naopak hezký večer.
Mraky inspirace na knihy i úplné knižní novinky; těším se až si nějaké půjčíme z knihovny.
- Dýňové cupcaky
Podle Lelí´s cupcakes. Na jejich instagramu najdete recept ve výběrech ze stories, přímo v albu dýňové. Ty děláme několikrát do roka 😉
- Výroba svíček
Ještě jsme je nedělali, ale je to horký favorit na letošní listopad. Inspirovala mě Verča z profilu Metamorphonis_of_my_home.
- Občerstvení na halloweenskou párty
Nápady, které potěší děti, najdete zase u mamihele. Také mám v plánu něco vyzkoušet a přinést na párty, tak uvidíme…
- Malování na obličej
Po shlédnutí Coco se malujeme na sličné smrtky s květinovými věnci 😀
A jak slavíte u Vás? Pochlubte se 🙂
Jmenuju se Hanka a jsem machr na vymýšlení programů pro děti. Takových, které jsou nejen zábavné, ale také děti rozvíjejí a vzdělávají. Svými soubory vám ušetřím čas s přípravou a dám možnost jak „Hravě s dětmi“ trávit čas. Jak využít toho, co dítě baví, nebo toho, co se kolem nás děje k tomu, aby mohlo objevovat a zkoumat svět, rozvíjet se a ještě si užít spoustu zábavy. Jsem autorkou >> eBooků s aktivitami. Zároveň se mnou mohou chůvy i maminky konzultovat jejich těžkosti.